logo

blog

První kontakt

PDF
Print
E-mail
Written by Administrator
Thursday, 01 October 2009 18:41

Ahojda,
f
zprvu vám musím říct, že jsem ani nečekal jak bude dnešek plný zážitků :) Ránoé jsem směle vstal a chtěl jsem si během hodinky zařídit rozvrh a jít hrát basket. To bych ale nesměl být v Číně zrovna já. Jak jsem přišel do Lobby, tak tam nikdo, žádný kartor, vůbec nikdo, kdy mi udělal ten rozvrh. No sebral jsem se a šel za koordinatorem, ten tam nebyl, tak jsem počkal do desíti a už se ukázal. Ten zavolal  na Fakultu Managementu, ale sranda byla, že tam o mě absolutně vůbec nevěděli. No vydal jsem se tam, samozřejmě že taxíkem, autobusem ještě jezdit neumím. Když jsem přišel, tak se divili, že je někdo, kdo nestuduje jen jazyky, bohužel musím, na ČVUT mi to přikázali. Tak mi tam navrhli, že bych mohl mít hnedka na začátku semestr intenzivně mezinárodní obchod, co tam bude vyučovat nějaký profesor z Pennsylvánské univerzity, no neber to. Prý to bude předmět pět dnů za sebou a pak hned zkouška. No ale sekretářka byla na mě hodná, pošle do konce týdne rozvrh předmětů, které budou v angličtině, tak se pak uvidí.

No, ale k zajímavější části dne, jak jsem byl na fakultě, kam tedy budu za studiem denně cestovat busem tak půl hodiny, tak jsem tam potkal jednu francouzku, co zrovna potřebovala na kampus odkud jsem. Je to francouzska s čínskými rodiči. Tak jsem jí sem vzal odvedl jí za koordinátorm, No pak jsme skočili na oběd. Jelikož jsme neměli co dělat, tak jsme se šli cournou k jezeru. Pak jsme šli na nákupy, jelikož si potřebovala koupit DVD přehrávač, pro zápaďáky to je tady směšně levné. Dobře jsme pokecali a z plánovaného basketbalu nezbylo nic. Ale jak jsme nakupovali, tak mi doporučila jednu pochoutku, má to být jazyk od nějakého ptáka, ale řeknu vám, že fakt bomba.

Mějte se všichni krásně :)

Last Updated ( Thursday, 01 October 2009 18:44 )

Den po registraci

PDF
Print
E-mail
Written by Administrator
Thursday, 01 October 2009 18:28

Ahoj všem,
tak jsem dneska vstal, musím říci, že tedy něco před polednem. Všichni jste tam v Evropě ještě spali a já se šel projít k jezeru West Lake, procházka mi trvala asi tak 6 hodin. Sice počasí nebylo nic moc, ale West Lake i přes to byl krásný. Při cestě zpět jsem se cítil docela trapně, když se za mnou táhly tři číňanky a furt se tak pochychtávaly, asi ta výška. No přišel jsem na kolej a měl jsem pěkný black out. Odpojili mi elektřinu, tak jsem zaběhl na recepci vyplázl 100 RMB a zachvíli mi zase světlo svítilo.

Večer jsem se šel projít do města, musím říct, že přecházet sedmiproudou silnici je docela síla, ale držel jsem se nějakého číňana, který se jak vidno vyznal, přežil jsem.

Tak se můžete kouknout jen na pár foteček od West Lake

http://picasaweb.google.cz/josefzadnik/WestLake

Zatím, Pepek

Last Updated ( Thursday, 01 October 2009 18:29 )

Nazdar všem z Číny

PDF
Print
E-mail
Written by Administrator
Thursday, 01 October 2009 18:27

Už jsem se připojil na net !!!!!

HuráMusím Vám ale sdělit neradostnou novinku, velký soudruh odřízl veškeré komunikačníkační prostředky jako je skype a icq, pokusím se najít něco podobného, co by mohlo jít. No budu vám sem i nadále házet nějaké informace co se se mnou děje, v prvé řadě vám sem dám pár odstavců, co jsem napsal, když jsem neměl net

Váš Pepek

Last Updated ( Thursday, 01 October 2009 18:28 )

Bon voyage,

PDF
Print
E-mail
Written by Administrator
Thursday, 01 October 2009 18:24

Doopravdy nevím jestli to je správně napsáno, ale byla to slova, kterými mě vítala letuška, když jsem z Paříže odlétal do Číny. Asi bych se měl vrátit k úplnému začátku.

Příprava na cestu
Dostal jsem krásný dopis z čínské univerzity, že mám přijet někdy mezi 14. a 15. únorem, neváhal jsem a koupil jsem si letenku. Pak mé kroky následovaly na čínskou ambasádu, kde byla velice příjemná slečna. Chtěl jsem asi moc, chtěl jsem dvou-vstupové vízum, za které jsem i zaplatil, ale nějak se konzulovi nelíbilo, tak bohužel.
Všechny tyto přípravy jsou docela nudné, zajímavější to bylo tak dva dny před odjezdem. To jsem samozřejmě neměj ani jedinou věc zabalenou a maminka z toho měla docela hrůzu. Jediné co jsem měl, tak to byla kočička od sestřičky, myslím že jí říká Zuzanka, ale přejmenoval jsem jí na Bedřicha.
Abych to vše dokončil, poslední týden v Čechách byl ve znaku pití alkoholu se všemi známými a neznámými, takže má játra dostala docela nakládačku.Po dvanácté hodině 12-tého února jsem vyrazil v doprovodu rodiny do Vídně, musím tedy říci, že Vídeň byla asi nejhezčí, co jsem viděl. Na letiště jsem nás dovezl asi na třetí pokus, takže docela sranda, naštěstí jsem ještě 7 hodin do odletu. Loučení bylo trpké s příchutí pralinek. No neuvidím ty mé blízké tak šest měsíců, tak se nedivte. Nedal jsem na sobě znát úzkost a byl tím nej. Nu po odjezdu mé doprovodné bandy jsem tak polehával na letišti na těch mých věcech, úspěšně jsem prošel check-in a dále následoval na departure lounge. Tam jsem si dal vynikající malé espresso od Starbucks, asi poslední na dlouhou dobu a následoval boarding na letadlo. Mimojité musím říct, že letiště ve Vídni, je tedy pěkný prcek, asi jako nádražní hala v Liberci, akorát tam nebyly ty půvabné hospůdky. Jiná byla, když jsem přistál na Charle de Gaul v Paříži. Tak ohromné letiště jsem ještě neviděl. Nakonej jsem našel i správný gate a shodou okolností tam byla i Anča, ta slečna se kterou jedu na tu univerzitu. Nu odložili nám let asi o hodinu, znáte to, Francouzi. Nasedli do letadla a vedle mě jeden asiat, tak se dáme do povídání, já asi dost nahlas, což mi po přistání Anča říkala.
Zajímavé bylo, že se ho ptám odkud je a on že není z Číny, že je z Tchaj-Wanu, tak jsem si říkal, že tohle téma raději dále rozebírat nebudu. Pokecal jsem si dobře, ale musím říct, že letušky, teda nic než moc. Po přistání jsem dokonce objevil i svou batožinu a vydel se na hledání autobusu tam do mého Hangzhou. Jeden spoj mě čekal hned na nádraží tak jsem jen až dotoč města. Když jsme tam přijeli, tak řidič začal něco čínsky a to jsem byl samozřejmě mimo. Tak jsem vystoupili asi jako polovina osazenstva, nechtěl jsem jet do další provincie. Nu chytil jsem taxíka a snažil jsem se mu vysvětlit, že chci na Yuquan Campu sof Zhejiang University, ale pochopil až když jsem mu to ukázal čínsky na pozvávacím dopise.
Zajímavé to bylo, když jsem dorazil, dokonce jsem trefil i na recepci, ale nikdo neuměl anglicky, ukázal jsem jim papír a následoval jednu ženu do druhého patra, tam mi předala pokoj, dokonce mi spočítala i baterie v dálkovém ovládání, i když ovládání zjevně fungovalo. Podepsal jsem, ale co dál nikdo nikde na mě nečekal a neuměl anglicky, tak jsem se vydal s Ančou po Campusu a po městě, dokonce jsme natrefili i na administrační budovu, kdy visel potrhaný papír, že registrace bude probíhat až někdy v neděli, no docela chaos. Ale, nu což, řekne si čecháček a jde si vyměnit peníze, jelikož musí zaplatit za kolej. Jdu do nejbližší banky, výhoda je v tom, že co jsem koukal, tak je všude snad stejný kurz, soudruh si to umí zařídit, ale trvalo jim asi 20 min, než mi vyměnili 400 USD a museli na to být dva. Pak mi něco říkejte o čínské pracovitosti. Jinak kurz byl okolo 7 RMB/USD. Ale řeknu vám, že toho chození na mě bylo dost. Přijdu na pokoj a klenba jak v lednici. Pustím tedy klimatizaci, která by snad uměla i hřát, ale během noci si jdu dát dvě sprchy. Ráno jsem se rozhodl zaplatit kolej, no to byl šok. Platil jsem v přepočtu asi 4500 CZK za měsíc plus elektřinu, no dal jsem jim to tam a šel na pokoj, klimatizace mi začíná pomalu hřát, ale řeknu vám, srdce energetikovo zaplesá, jakmile investici provádí univerzita a ví, že elektřinu bude platit zahraniční student, tak sem šoupli něco ve třídě F, což je doopravdy sranda, to se snad u nás ani nesmí prodávat. Pustil jsem to samozřejmě naplno, abych měl trochu teploučko a šel jsem na procházku, říkal jsem si, že než se začne o nás zahraňáky někdo starat, tak to tu trochu poznám.
Vyrazil jsem ani nevím jakým směrem, ale prostě jsem šel, dorazil jsem k nějakému bambusovému háji, ale šel jsem dál, až jsem dorazil k nějaké bonsai zahradě, ta byla naprosto úžasná, musím vám říct, že na procházky s dívčinou něco úžasného. Ale hlavním cílem bylo najít West Lake, což má být jezero něco jako naše čtyři mácháče. Zapomněl jsem podotknou, že jsem si ještě vtipně nepořídil mapu. Jezero jsem nakonec našel a byl jsem rád, že jsem se od univerzity vydal správným směrem. Při cestě zpět mě zaujala jedna pagoda, tak jsem vylezl na kopec a koukl na Hangzhou a zjistil, že je to doopravdy velké město.  Když jsem slézal, tak jsem nedopatřením trefil na opačnou cestu a nějak jsem zabloudil. Řekl jsem si, že nohy ještě nebojí a je teprv něco po třetí hodině, tak se kouknu, jak žije mé nové město. Myslím si, že jsem našel i kousek středu a vypadalo to docela pěkně, ale po pár hodinkách jsem si začal říkat, že bych se mohl vrátit na univerzitu. Nenašel jsem, při svém volnomyšlenkářství jsem zjistil, že jsem si ani nenapsal adresu, kde to vlastně bydlím. Nu žádní zmatky neproběhly, vzal jsem foťák, zastavil prvního taxíka a díky focení celé procházky, jsem se mu snažil vysvětlit, kam, že to vlastně chci. Byl to chlapec šikovná a pochopil, dokonce vzal i mobila a zavolal asi čtyřikrát někomu, kdo mu překládal z mé angličtiny.
Musím vám říci, že jsem byl úplně někde jinde, než blízko mé univerzity, ale chlapík trefil. Koupil jsem si něco k snědku, nějaké místní pivo a řekl, si že něco napíšu na blog. Po cestě jsem potkal nějaké tři bílé holky, tak to jsem se dal hnedka do pokecu a byla to Francouzska, Angličanka a Rakušanka. Tak jsem se za zastavil v atriu, kde seděly a dal se do povídání. Nu, kažé se hrozně stýská po příteli, tak jsem si řekl: „a zase vedle“, ale pokec byl fakt fajn. Po dlouhé době nějaká blonďatá hlava. Nakoupil jsem do sebe tři místní pivka a sedím tady a snažím se něco napsat.

K pivkům.
Zatím jsem toho nezkusil moc, ale připadnou mi dobrá asi jako Gambrinus, prostě dobré na čištění ledvin. Ale chuťově jdou, ale bez alkoholu.

K ženským
No doufal jsem, že to bude lepší. Řeknu vám, že první den se mi nelíbila ani jedna, ale teďka jsem tu po druhém dni viděl na ulicích pár pěkných, tak si říkám, že tak za týden, se mi snad líbit budou J.

K bydlení
Je to tu docela fajn, až na to, že na můj požadavek na přihlášce, že měřím 2 metry a 30 centimetrů nijak nereagovali a mám postel, která má tak maximálně 190 cm. Tudíž mám malou postel a na nohy tak dlouhé, že mi na ně táhne. Topení moc neznají, asi jako na Floridě.

K režimu
Řeknu vám, že je tu policajt před každou veřejnou budovou (i před kolejí) a na každé křižovatce, tak se cítím docela bezpečně. Snad mi půjde brzy net a pokecáme na stránkách všichni, mějte se krásně. Váš Pepek

Last Updated ( Thursday, 01 October 2009 18:27 )
<< Start < Prev 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Next > End >>
Page 8 of 10